Prosinec 2013

Šťastný nový rok!

31. prosince 2013 v 23:23 | hvezdnysnilek2 |  téma
gg

Silvestroviny

31. prosince 2013 v 18:11 | hvezdnysnilek2 |  vtipy a vtipné obrázky
ggg
výhled z okna firmy v Brně Bohunicích, kde se právě zdržoval cirkus Šlápnul vedle


ggg

ddd
dddgggddd
pár exotů


ddd
ddd
s chlastem dnes opatrně, nebo...
ggg

ggg
ccc
ddddddccc


A nakonec pomník ruského mafiána:
ddd

Vesmírné divadlo

29. prosince 2013 v 21:56 | hvezdnysnilek2 |  obrázky na téma
hhh

A máme po Vánocích

27. prosince 2013 v 11:25 | hvezdnysnilek2 |  vtipy a vtipné obrázky
ddd

Vtipné obrázky - vánoční edice

25. prosince 2013 v 23:51 | hvezdnysnilek2 |  vtipy a vtipné obrázky
ddd



ddd
mimikry


ccc
ddd
Merry CATmas!


fff

fff
Betlém


ddd


ddd
ddd
italské pivo Překvapený

vvv
i takhle může vypadat vánoční hostina Usmívající se


dd
ddd
spíš smutné


ddd
vánoční výzdoba v nemocnici


ddd
ten anděl je nějaký... divný Mrkající

dds
kam patří Santa Šlápnul vedle

Vánoce

24. prosince 2013 v 20:00 | hvezdnysnilek2 |  téma
dddddd
ddd
fff
Takhle to asi ve skutečnosti vypadalo v Betlémě...

fff

Sad or Funny?

23. prosince 2013 v 17:17 | hvezdnysnilek2 |  vtipy a vtipné obrázky
ddd
ddd

Jako z pohádky...

22. prosince 2013 v 23:04 | hvezdnysnilek2 |  obrázky na téma
ddd

Předvánoční cestování MHD

22. prosince 2013 v 13:59 | hvezdnysnilek2 |  téma
Nákupní horečka letos začala brzy. A s ní i stres, který odnesou i ti, kteří by (profesně) nemuseli.
Co se týče nutnosti nakupování, nepříjemnou skutečností je, že i když dárky nakoupíte sebevíc dopředu, abyste pak do toho zmatku nemuseli, stejně tam nakonec musíte jít - minimálně pro pečivo! A ať už jdete jen pro rohlíky nebo pro drahé dary, kterými zaplníte celé auto, všemi těmi davy se musíte protlačit a frontami pročekat.
A pak je tu cesta domů, která je snad ještě horší než nákupy samotné. V MHD z pracujících lidí padá profesionální maska: zářivé úsměvy a hraná vstřícnost jsou pryč, zůstává únava a podrážděnost. Lidé obtěžkaní taškami a balíky se cpou do dveří, ovšem protože je jich mnoho, vše jde pomalu. I autobus či tramvaj se posouvají pomaleji než jindy (zrovna teď, když každý nejvíc spěchá! vzteká se skoro každý), protože řidiči aut také dohánějí na poslední chvíli. Takže motorizovaní jedinci si vlastní dopravou nepomohou, ba právě naopak. Lidé nervózně mačkají tlačítka na mobilu, občas se rozhlédnou a viditelně by nejradši všechny kolem seřvali a poslali do oněch míst. Jenže ono to nejde. A mezi nimi se objeví nějaká přemoudřelá pozitivně naladěná důchodkyně, která se pokouší okolí dávat dobré rady...
Nejsme s tímto problémem sami. Je nás tu hodně, kdo spěcháme a neseme domů nákup, který svojí cenou převyšuje naše obvyklé výdaje za celý měsíc. Nikdo neuhne, nikdo nedá přednost. Ego je sraženo do prachu: tohle je ta odměna za práci? A hlavně ženy přitom mají stále v paměti, že je doma čeká druhé kolo: chystání, úklid, usměrňování ostatních členů rodiny… Nejedna taková osoba si asi v tu chvíli začne přát, aby byla sama, single a na nikoho nevázaná. Jenže pak přijdou svátky… kdy nemá být nikdo sám. Je to tak, těm, co jsou sami (ať si tvrdí cokoli), bývá o Vánocích nejhůř. Nemají pro koho žít. Leda pro vzpomínky, a to je dost málo. Za všechno musíme platit, i za společnost druhých. Nemít je - a být opuštěný senior v penzionu nebo rovnou bezdomovec - by bylo mnohem, mnohem bolestnější…
To jen když jsme byli malí, pro nás rodina vytvářela iluzi štěstí a radosti, ke které se museli přemáhat přes každodenní strasti!
- Myslete proto na to, když se budete tlačit v městském autobuse, muset čichat cizí pachy a proklínat celé Vánoce!

P.S. A pamatujte na ty chudáky, co v supermarketech, co to odnesou nejvíc...

ccc

Vánoční trhy

22. prosince 2013 v 13:43 | hvezdnysnilek2 |  téma
Vánoční trhy jsou zpět, s nimi stejný sortiment i stejný sentiment.
Asi nebudu sama, kdo má při pohledu na tu (před)vánoční nádheru v očích slzy. Tyhle svátky hrají hodně na city. A na vzpomínky.
Stýská se po tom, co bylo a už se nevrátí.
Ale ještě hůř je těm, kteří jsou sami. Už se nedivím tomu, proč osamělí lidé Vánoce tak nenávidí.
Když jsme byli malí, tohle nebylo, anebo jen ve velmi omezené míře. A až teď vidím, o co všechno jsem byla v dětství ochuzena… Ale život jde dál.

O to více vynikne závažnost pomoci druhým. A nejedná se tu o příspěvky na nějakou neprůhlednou charitu. Prostě se podívat kolem sebe, kdo pomoc potřebuje, a jít ho navštívit. Dát mu (v rámci možností), co právě potřebuje. V případě bezdomovců je to často jen teplá bunda či boty.
Já vím, tohle vše bylo řečeno už mnohokrát, ale potřebujeme opakování. Minulost se nevrátí, ale svoji budoucnost tvoříme teď sami. A za pár let či desetiletí to s velkou pravděpodobností můžeme být my, kdo bude potřebovat pomoc.

ddd

Jakmile jste jednou dospělí, nenávratně vnímáte život jinak. A zabránit tomu nejde. Leda včasnou smrtí. Plačící