Březen 2010

Trochu mystiky

31. března 2010 v 22:30 | hvezdnysnilek2 |  básně - moje i jiných autorů

Říkanka mystická

Směr i počet cest
předem je dán,
kterou však jít
je volbou zván.

Dobrá i zlá,
volbou je svobodnou
špatná však pro duši,
zhoubou je konečnou.

Z tohoto světa
cesta ven nevede,
proto tu myslíme
všichni jen na sebe.

Pro slepé bez očí,
slunce prý nesvítí,
proto zde ve hmotě
padli jsme do sítí.

Špinaví od bahna.
Šanci jsme dostali,
vrátit dluh z pradávna
ač má to své úskalí.

V radosti i mukách,
jež jednou jsou,
po dobrých ztezkách
nás zpět zavedou.



Nejpodivnější fobie

31. března 2010 v 17:00 | hvezdnysnilek2 |  zajímavosti a kuriozity
Představa uzavřeného prostoru ve vás vyvolá panickou úzkost? Nedotknete se knoflíků? Při pohledu na pavouka vás jímá hrůza a děs? Pak trpíte formou fobie. Lidí, kteří se v Česku s nějakým psychickým onemocněním potýkají, je až 20 %.
Zbavení se jakékoli fobie je běh na dlouhou trať. Člověk vždy musí začít u sebe. Uvědomit si, že tento psychický stav sám od sebe zřejmě nepomine a navštívit odborníka. A po malých krůčcích se snažit fobii překonat.
Existují i různé akce, které v tomto snažení mohou být nápomocné. Např. České aerolinie pořádají specializované kurzy pod názvem "Létání bez strachu". Cílem těchto kurzů je odstranit, či zmírnit obavy z létání u osob, které ještě neletěly, nebo u osob, které se chtějí dozvědět více o zákulisí létání a seznámit se s výcvikem pilotů a stevardů. Účastníkům kurzu jsou poskytovány teoretické, i praktické návody, jak pracovat s vlastními emocemi a odstranit tak obavy z létání.

Klaustrofobie trápí pět procent lidí

Nejen pobyt v letadle je například stresující pro lidi, kteří trpí klaustrofobií. Klaustrofobie je totiž strach z uzavřených nebo omezených prostorů. Pro klaustrofobiky jsou kritická především místa jako výtahy, letadla, vlaky. Tato fóbie se může projevovat pouhými pocity nejistoty, ale také třeba silnými záchvaty, při kterých člověk může až omdlít.
To potvrdila i Stanislava Zajícová, která klaustrofobií trpí. Potvrdila, že nerada jezdí výtahem, tunely, u kterých nevidí konec, objíždí a metrem nejezdí. "I když člověk přemýšlí racionálně, emoce jsou silnější," řekla Novinkám. Přesto se však pokouší svou fóbii překonat a postupně ji odbourávat. "Člověk si musí říct, že to prostě zkusí," řekla paní Stanislava.
Klaustrofobií trpí na světě asi 5 % lidí. Život s touto nemocí nemusí být nijak výrazně odlišný od života člověka netrpícího žádnou fobií. Vždy ale představuje jistý psychický blok.
Paní Adéla trpí zase fobií z knoflíků. Od malička si na sebe nevezme nic, co by knoflík, byť jen dekorativně, obsahovalo. "Příčinu moc nedokážu vysvětlit, ale vzpomínám si, že už v raném dětství mi bylo odporné, když mi zapínali knoflíky u pyžamka," říká. "Moje dcera mé pocity rozhodně nesdílí a ráda by nosila oblečení s knoflíky, ale má smůlu," dodává Adéla s tím, že svou fobii považuje spíš za  úsměvnou. "V životě mě  neomezuje".

Lidé mají fobie z mnoha věcí

Fobií je mnoho. Známé jsou dále např. arachnofobie (strach z pavouků), zoofobie (strach z určitých zvířat), či sociální fobie (obava ze sociálního kontaktu). Opakem klaustrofobie je agorafobie (tu znám zase já ) Lidé, kteří jí trpí, mají strach z otevřených a zejména veřejných prostor.
Z výšky mají děs lidé trpící akrofobií, ze špíny ti, co mají mysofobii a z ohně pyrofobici. Thanatofobií se označuje strach ze smrti, hypnofobií pak obava ze spánku a tokofobií trpí ženy, které se děsí porodu. Mezi fobie patří např. aichmofobie (strach z ostří), gefyrofobie (z mostů), nebo trichofobie (z vlasů a chlupů např. v jídle).

Japonci testovali zlaté rybky

Podle japonských vědců se fobie dá odstranit z mozku injekcí léku, který používají lékaři už dlouho. Jedná se o umrtvující lidokain. Pokud je podán do oblasti mozku zvaného mozeček souvisejícího s fobiemi, chorobný strach zcela zmizí. Uvedla to agentura Famous s tím, že experti z Univerzity v Hirošimě testy prováděli na zlatých rybkách. (Copak rybky taky znají fobie? )
Profesor Masajuki Jošida a jeho tým věří, že podávání injekcí lidem by mohlo být účinné a zbavit je fobií z pavouků, hadů, hmyzu, výšky, stísněných prostor a třeba i jiných lidí.


Zdroj: Novinky.cz

***
Tohle je ukázkový fujtajbl zdroj fobie.
O fobiích už tady byla řeč, viz. http://hvezdnysnilek2.blog.cz/0912/fobie-druhy
tak tady je jen doplnění.

Pivo prý vyvinuly ženy

31. března 2010 v 16:53 | hvezdnysnilek2 |  zajímavosti a kuriozity
Pivo před tisícovkami let daly světu ženy. To ony tento nápoj vyvinuly, vařily a po staletí šlechtily k dnešní podobě. Teprve před dvěma stovkami let se pivo stalo mužskou záležitostí, oni sami převzali kormidlo v pivovarech a začali ho také hromadněji pít. A v dnešním světě je tento chmelový nápoj synonymem mužnosti. Ačkoli posledních pár dekád cestu k pivu znovuobjevují i ženy.


Epitaf demokracii

31. března 2010 v 16:48 | hvezdnysnilek2 |  básně - moje i jiných autorů
cccc
xxxxxx
****************************************************

Radím ti dobře, dávej si pozor,
než vyslovíš svůj neprověřený názor:
ani se nenaděješ a zúží se ti obzor,
nad sebou budeš mít stálý dozor.

Vzhlížím
k mřížím,
nemám však pocit viny -
ten ať má někdo jiný!

Demokracie umírá,
silný slabšího odírá,
pár lidí nahoře se směje
netušíce co se dole
                       skutečně děje;

svoboda
je mrtvá,
demokracie
už pohřbená.

dddd

Neuvěřitelné fotky

31. března 2010 v 15:01 | hvezdnysnilek2 |  obrázky na téma
Opravdu tady často nepoznám, co je skutečnost a co práce photoshopu...

aaa
bbbvýbuch sopky za bouře

cccodraz slunce

ddd
zima (asi) v Rusku

eeee
viklan (asi) v Česku


dddd
ffff
dddddd
"Wow!"

*************************************************************

Další neuvěřitelné fotky: 

1. z Asie:

2. z Ruska:

Češi tvoří genetický střed Evropy, prokazuje studie

30. března 2010 v 10:00 | hvezdnysnilek2 |  zajímavosti a kuriozity
Češi nejsou geneticky čistě Slované, spíš představují genetický střed Evropy. Ukázala to studie vědců soukromé laboratoře Genomac a Ústavu soudního lékařství a forenzních věd při berlínské univerzitě Charité. O studii informoval ředitel výzkumné laboratoře Marek Minárik. Podle Minárika jsou třeba Francouzi Čechům geneticky stejně blízko jako Poláci.
Od roku 2006 vědci prozkoumali geny téměř 2000 českých mužů, výsledky bádání využijí mimo jiné i v kriminalistice. "Českou republiku a její obyvatelstvo je možné charakterizovat jako geografický a současně i genetický střed Evropy," konstatoval Minárik.
Česká populace je prý rozdělena mezi dvě hlavní linie původu, a sice západoevropskou a východoevropskou, zvanou někdy také slovanskou. Kromě toho jsou ale prý v českých genech zastoupeny i dvě menší vývojové linie, a sice středomořská a skandinávská. Národnostní určení ovšem podle tradičních teorií nejsou daná geneticky.
Výzkum, při němž odborníci analyzovali skoro 2000 nepříbuzných mužských genetických profilů z různých částí republiky, také ukázal, že mezi obyvateli jednotlivých českých a moravských krajů nejsou z hlediska genetiky žádné měřitelné rozdíly.
Studie také zkoumala četnost výskytu specifických znaků na chromozomu Y v české populaci. "Analýza těchto specifických mužských DNA je často zásadním nástrojem pro usvědčení pachatelů násilných trestných činů, především případů znásilnění," upozornil prezident Československé společnosti pro forenzní genetiku Jiří Drábek. Výsledky výzkumu ale budou přínosné i pro další genealogické bádání.
Kompletní studie vyjde v dubnovém vydání vědeckého časopisu Forensic Science International: Genetics.


 Zdroj: Novinky.cz


České podzemí ukrývá strašidelný labyrint, kostnici i permoníky

30. března 2010 v 9:00 | hvezdnysnilek2 |  zajímavosti a kuriozity
Karlovy Vary, Plzeň, Jílové u Prahy, Jáchymov, Jirkov - to jsou některá česká města, kde můžete vstoupit hluboko do útrob země. Někde mají otevřeno celoročně, jinde se podzemí otevírá právě teď s příchodem jara.
Lázeňské město Karlovy Vary se může pochlubit hned dvěma podzemními prostory, které jsou otevřeny pro veřejnost. "Projít se můžete buď pod kolonádou v tzv. starém suterénu Vřídelní kolonády, nebo v podzemí kostela sv. Máří Magdaleny. Oba vchody jsou u největšího pramene Vřídlo, který tryská do výše až čtrnácti metrů," říká Milan Trnka, ředitel Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád v Karlových Varech.

Jak se rodí karlovarská růže

Procházka začíná na železném chodníku okolo divokých termominerálních vývěrů pod kolonádou. Jako návštěvník projdete asi sto padesát metrů dlouhou chodbou kolem divokých vývěrů, které vytvářejí nádherný barevný povrch stěn, seznámíte se třeba se sbírkou vřídlovců nebo s technikou pokameňování.
"Je to přes sto let stará technika. V praxi to spočívá v tom, že vlastně na jakýkoli předmět necháte působit vodu z vývěrů. Vyrábíme hlavně karlovarskou růži."
Prohlídka pokračuje v řečišti Teplé nebo ukázkou potrubí z počátku 20. století, které se postupně zaneslo minerály z vody.
"Krypta kostela sv. Máří Magdaleny bývala dříve márnicí, ale občané města si stěžovali, že jim pod okny často jezdí náklady s umrlci, tak byla zrušena. Dnes je tu k vidění hlavně část staré kostnice," říká děkan kostela Miroslav Chlupsa.

Předprodej vstupenek je přímo na Vřídelní kolonádě, prohlídky pořádány dle zájmu co nejčastěji tj. např. i každou půlhodinu v době od 9 do 17 hodin.
Doba exkurze je přibližně třicet minut, základní vstupenka stojí 80 Kč.

Krypta kostela sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech bývala dříve márnicí, ale občané města si stěžovali, že jim pod okny často jezdí náklady s umrlci, tak byla zrušena. Dnes je tu k vidění hlavně část staré kostnice.



V Plzni byste mohli zmizet


Labyrint plzeňského podzemí je spletitý a leckdo by tady mohl klidně zmizet. Ze sítě chodeb odbočují desítky dalších, uzavřených, do stran, ale i dolů pod zem.
Každý pivovarnický dům měl své sklepení, do kterého se z domu vcházelo. Takových domů byly ve městě desítky a časem se složitý systém sklepních podzemních chodeb propojil.
"Sklepní labyrint sloužil ve válce ke komunikaci mezi obránci a k přesunu vojsk, také jako sklad potravin nebo úkryt. V době míru zde bylo mnoho pivních sklípků, kde se lidé scházeli a pili pivo, podobně jako se pije víno ve sklípcích na Moravě. Jednu takovou pivnici i se skladem pivních sudů vám ukážeme. Můžete tady vidět krásné české sklo ze 12. století, keramiku, dobové zbraně nebo kamenné koule do katapultů a praků z doby husitů," říká Eva Kočková.
Každý návštěvník dostane helmu a může vyrazit. "Nedávno se ale při exkurzi z Klíčové chodby, která ústila do hradního příkopu, ozývalo houkání, celá skupina z toho byla špatná. Zatím nevíme, co to bylo. Naštěstí to bylo jen jednou. Snad tady nemáme duchy, už tak je labyrint dost strašidelný," dodává průvodkyně Eva Kočková.

Chcete-li tento veřejný prohlídkový okruh navštívit, vstup je z Veleslavínovy ulice číslo 6 (vchod z budovy Pivovarského muzea)
Otevřeno: denně 10.00-18.00 hodin (duben-prosinec) denně 10.00-17.00 hodin (únor-březen)
Vstupné: dospělí 70 Kč, děti, studenti, důchodci, skupiny 50.
Délka okruhu je cca 1 km a trvá asi 50 minut, možný cizojazyčný výklad.

"Naše podzemí je prastaré, chodby jsou dlouhé přibližně 19 kilometrů a jsou tady tři podzemní patra. Třetí patro je zatopené vodou a nikdo pořádně neví, co se tam skrývá," říká průvodkyně Eva Kočková.


Zlaté štoly v Jílovém u Prahy

"Teď v zimě moc lidí nechodí, oficiálně otvíráme až o Velikonocích, v létě pak je už velký nával, loni přišlo skoro devět tisíc návštěvníků," říká produkční a průvodce tamního muzea Pavel Borský.
Zlato těžili v Jílovém u Prahy už Keltové, největšího rozmachu pak dosáhla těžba za vlády Karla IV., kdy tady byl jeden z největších zlatých dolů v Evropě.


"Celkem je tady určitě přes tisíc štol, nyní jsme opravili a otevřeli tři: štolu Halíře v Borku a štoly sv. Josefa a Paduána ve Studeném. Všechny jsou asi tři kilometry od muzea v Jílovém. K nim dojedete pohodlně autem, od zastávky vlaku posázavský pacifik to je asi patnáct set metrů. Pěkná cesta je přímo z Jílového po naučné stezce Jílovské zlaté doly. Stezka vede přes les, můžete ji projít sami nebo s průvodcem, ke štolám je to asi hodina," vysvětluje Pavel Borský.

Permoník plní přání

Štola Paduán je přístupná pouze po žebřících, takže sem mohou děti až od dvanácti let, každý dostane helmu a svou baterku, ve sv. Josefu je to podobné.

Na konci sv. Josefa je malá škvíra, když se děti nebojí a projdou, mohou na konci chodby zaťukat na zeď a mít nějaké přání. Říká se, že tam žije skřítek permoník a přání jim splní.

Štola Halíře byla otevřena teprve v říjnu 2008. "Je ojedinělá, chodba má profil kosočtverce a vede stále rovně, proto je v pohodě přístupná i vozíčkářům, každý tady dostane samozřejmě helmu. Jde se ale bez baterky, protože jsou v chodbách elektrické lampy," říká Borský.

Boty plzeňských ledařů, kteří dodávali led pro chlazení sklepů.
Boty plzeňských ledařů, kteří dodávali led pro chlazení sklepů.

Uvidíte tady křemičité žíly s obsahem zlata, moderní i středověký způsob ražení chodeb a musíte dát pozor na netopýry, občas tudy proletí. Nezapomeňte se teple obléci, celoroční teplota je ve štolách okolo osmi stupňů," dodává průvodce.

ŠTOLA HALÍŘE
Otevřena od dubna do října o sobotách, nedělích a státních svátcích vždy od 10.00 do 17.00 hodin. Poslední prohlídka začíná v 16.00 hodin.
V současnosti jsou všechny podzemní prostory elektrifikovány a pro návštěvníky je zpřístupněna celá hlavní chodba v délce 270 m a část překopů s jedním pohledem do středověkých dobývek.
Štola je přístupná návštěvníkům na mechanických i elektrických invalidních vozících v celé prohlídkové trase.
Vstupné: dospělí 50 Kč, školní děti 30 Kč, rodina 110 Kč.

ŠTOLA SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO A ŠTOLA SV. JOSEFA
duben-říjen: sobota, neděle a svátky: 10-17 hod.
červenec-srpen: také v úterý- pátek 13-17 hod.
listopad-březen: pouze pro objednané skupiny (nad 7 osob).
Vstup vzhledem k charakteru podzemí je umožněn dětem až nad šest let, mladší ve věku od čtyř let pouze s doprovodem rodičů a s jejich písemným převzetím odpovědnosti za bezpečný pobyt dítěte ve štole.
Kojencům a batolatům vzhledem k charakteru štoly není vstup dovolen. Tělesně handicapovaným a osobám trpícím klaustrofobií se vstup do podzemí nedoporučuje.
Vstupné: dospělí 50 Kč, školní děti 30 Kč, rodina 110 Kč.


Zdroj: Josef Hora, Novinky.cz




Brazílie

30. března 2010 v 0:45 | hvezdnysnilek2
yyy



Retromodelky

30. března 2010 v 0:44 | hvezdnysnilek2 |  obrázky na téma


Salome či Berenika?



Zdroj: nyx.cz